Nástroje se nacházejí v záložce Náčrt, panel Upravit (obr. 62).

Obr. 62 — Nástroje pro úpravu náčrtu

O zjednodušených úkonech, jak vybranou geometrii přesunout nebo kopírovat bez využití příkazu Přesunout a Kopírovat bylo zmíněno v kapitole Manipulace s entitami. Při přesunutí nebo kopírování geometrie mohou nastat situace, které vyžadují pokročilejší nastavení, a proto se doporučuje využít příkazů k tomu určených.

Přesunout

Pro posunutí vybrané geometrie do jiné polohy slouží příkaz Přesunout. Výběr geometrie a základního bodu, od kterého se bude geometrie posunovat, řídí vyvolané okno (obr. 63). Vybranou geometrii je možné posunout od základního bodu do nové pozice bodu kurzorem myši nebo jeho přesným určením (obr. 64). Vybrané entity je možné kopírovat.

Obr. 63 — Řídicí parametry příkazu Posunout

Obr. 64 — Okno pro přesné zadávání souřadnic

Kopírovat

Kopie vybrané geometrie je definována parametry vyvolaného okna Kopie (obr. 65). Vybranou geometrii je možné kopírovat do nové pozice výběrem bodu kurzorem myši nebo jeho přesným určením (obr. 64).

Obr. 65 — Řídicí parametry příkazu Kopírovat

Otočit

Příkazem Otočit se vybrané objekty otáčí o zadaný úhel kolem středového bodu. Parametry natáčení jsou řízeny automaticky vyvolaným oknem (obr. 66). Středový bod je definován výběrem bodu kurzorem myši nebo přesným zadáním (obr. 64). U vybrané geometrie je možné vytvořit kopii. Náhled zobrazí konečnou podobu součásti. Klepnutím se použije naznačená operace. Příklad otočení vybrané geometrie je na obr. 67.

Obr. 66 — Parametry příkazu otočit

Obr. 67 — Otečení vybrané geometrie o 90° proti směru hodinových ručiček;
tečkovaně je znázorněna geometrie před otočením.

Oříznout

Příkaz Oříznout slouží pro oříznutí křivky k nejbližším protínajícím se křivkám nebo vybrané hraniční geometrii. Náhled zobrazí konečnou podobu součásti. Klepnutím se použije naznačená operace. Příklad použití je uveden na obr. 68.

Obr. 68 — Příklad použití příkazu Oříznout

Prodloužit

Příkaz Prodloužit slouží k prodloužení křivky k nejbližším protínajícím se křivkám nebo vybrané hraniční geometrii. Příkazu Prodloužit se definuje označením entity, určené k prodloužení. Náhled zobrazí konečnou podobu součásti. Klepnutím se použije naznačená operace. Příklad použití je uveden na obr. 69.

Obr. 69 — Příklad použití příkazu Prodloužit

Rozdělit

Tento příkaz rozdělí křivky na dvě nebo více částí. Náhled zobrazí konečnou podobu součásti. Klepnutím se použije naznačená operace. Příklad použití je uveden na obr. 70.

Obr. 70 — Příklad použití příkazu Rozdělení

Měřítko

Proporcionálně zvětšuje nebo zmenšuje velikost geometrie náčrtu. Změna měřítka může být explicitní nebo dynamická, ji lze definovat numerickou hodnotou nebo lze ji měnit tažením kurzoru myši. Na obr. 71 je uveden příklad zmenšení geometrie náčrtu.

Obr. 71 — Příklad zmenšení geometrie náčrtu pomocí příkazu Měřítko

Protáhnout

Příkaz protáhne vybranou geometrii pomocí zadaných bodů. Protažení se může provést pomocí dvou vstupních bodů nebo pomocí přesného zadání. Na obr. 72 je uveden příklad protáhnutí geometrie náčrtu.

Obr. 72 — Příklad protáhnutí geometrie náčrtu

Odsazení

Odsazením se u vybrané geometrie vytvoří duplikát, tzv. ekvidistanta. Příkaz Odsazení implicitně vytvoří vazbu geometrie vybrané jako smyčka stejně vzdálené od původní geometrie. Příklad použití ekvidistanty smyčky je na obr. 73.

Obr. 73 — Příklad použití ekvidistanty

Odsazení se může provézt u jednotlivých křivek zvlášť. Tuto volbu lze aplikovat pouze po stisknutí pravého tlačítka po výběru příkazu Odsazení na geometrii náčrtu a zaškrtnutí voleb Výběr smyčky a Vytvořit vazbu odsazení (obr. 74). Příklad použití ekvidistanty jednotlivých entit je na obr. 75.

Obr. 74 — Okno pro volbu výběru křivek

Obr. 75 — Ekvidistanta jednotlivých entit

Další užitečné nástroje pro tvorbu entit vycházejí z načrtnutého vzoru. Z tohoto důvodu obsahuje systém Inventor příkazy, jako jsou Obdélníkové pole, Kruhové polea Zrcadlit,které se nacházejí v panelu Vzor, v kartě Náčrt (obr. 3.76).

Obr. 76 — Panel Vzor

Obdélníkové pole

Obdélníkové, jinak řečeno lineární pole náčrtu umožňuje kopírovat entity v řadách jednotlivých os nebo pod úhlem. Příkaz je definován oknem (obr. 77), do kterého se zadává směr, počet instancí a odstup mezi instancemi. Směr je možné obrátit pomocí inverzního tlačítka. Zadané parametry je možné kontrolovat na náhledu. Příklad obdélníkového pole je na obr. 78.

Obr. 77 — Okno pro definici Obdélníkového pole

Obr. 78 — Příklad pro použití příkazu Obdélníkové pole; červeně orámovaná oblast je náhled, vpravo je výsledné pole

Kruhové pole

Kruhové pole náčrtu umožňuje kopírovat entity do kruhového nebo obloukového tvaru. Příkaz je definován oknem (obr. 79), do kterého se zadává osa rotace, počet instancí a úhel oblouku (kružnice). Osa rotace se definuje označením bodu. Směr je možné obrátit pomocí inverzního tlačítka. Příklad kruhového pole je na obr. 80.

Obr. 79 — Okno pro definici Kruhového pole

Obr. 80 — Příklad pro použití příkazu Obdélníkové pole

Zrcadlit entity

Příkaz pro zrcadlení entit je užitečný tehdy, pokud má být geometrie náčrtu symetrická podle osy. Definováním geometrie náčrtu a osy zrcadlení vznikne symetricky stejná kopie náčrtu. Pro definici geometrie náčrtu a osu zrcadlení slouží okno Zrcadlit (obr. 81). Příklad zrcadlení je znázorněn na obr. 82.

Obr. 81 — Okno Zrcadlit

Obr. 82 — Příklad zrcadlené geometrie náčrtu

Bloky náčrtu

Při návrzích modelů se mnoho tvaru opakuje. Pro ty případy, kde náčrt obsahuje opakující se tvary, se využívají Bloky náčrtů, které se následně do náčrtů implementují. Instance jsou definované v bloku náčrtu a jakékoliv změny v návrhu bloku se automaticky projevují v jednotlivých instancích.

Bloky náčrtu jsou vytvářeny ve 2D náčrtech součásti a mohou sestávat pouze z objektů náčrtu. Bloky náčrtu jsou vytvořeny s definovaným bodem vložení, který umožňuje řízené umístění bloku. Bloky mají rovněž názvy a popisy, které definuje uživatel nebo je možné ponechat výchozí hodnoty.

Bloky se vytváří přes záložku Náčrt a panel Rozvržení (obr. 83). Po vytvoření bloku náčrtu se geometrie, která tento blok obsahuje, umístí do definice bloku a je nahrazena instancí definice bloku (obr. 84). Instance definice bloku mohou být umístěny do náčrtů a každá instance se zobrazí v prohlížeči pod nadřazeným náčrtem.

Obr. 83 — Příkaz pro vytvoření bloku náčrtu

Obr. 84 — Okno pro vytvoření bloku náčrtu

Náčrt a stromová struktura součásti

Vytvořené náčrty jsou součástí stromové struktury modelované součásti. Strom modelu zobrazuje středový bod základního souřadného systému, základní roviny, referenční roviny, vytvořené konstrukční prvky, náčrty a osy souřadného systému (obr. 85).

Obr. 85 — Náčrt jako součást stromové struktury

Jednotlivé náčrty a další prvky stromové struktury lze pomocí příkazu Viditelnost po stisknutí pravého tlačítka skrýt nebo zobrazit (obr. 86). Mezi další užitečné příkazy, které jsou v nabídce, patří Opakovat náčrt nebo Upravit náčrt.

Obr. 86 — Příkaz pro skrytí/zviditelnění prvků stromové struktury

Stromová struktura si během tvorby modelu vytváří svoji hierarchii. S náčrty nebo konstrukční prvky lze ve stromové struktuře manipulovat a případně tak měnit strukturální hierarchii v případě, pokud na vytvořeném náčrtu nebo konstrukčním prvku není závislý předchozí náčrt nebo konstrukční prvek.

Vytvořené náčrty jsou součástí stromové struktury modelované součásti. Strom modelu zobrazuje středový bod základního souřadného systému, základní roviny, referenční roviny, vytvořené konstrukční prvky, náčrty a osy souřadného systému

Uživatel při tvorbě náčrtu musí využívat kombinací rozměrových a geometrických nástrojů tak, aby byl náčrt plně určený. Geometrická závislost náčrtu zcela závisí na uživatelských schopnostech.

Při tvorbě náčrtu se využívá tzv. parametrizace, která umožňuje plně konfigurovat náčrt, konstrukci a design vyvíjeného modelu. Téměř vždy by měla být geometrie náčrtu plně parametrizována. Plná parametrizace zaručuje přehledné tvarové změny a dodatečnou úpravu náčrtu bez vznikajících komplikací.

Během tvorby náčrtu je stav geometrie náčrtu a jeho určení barevně odlišeno (plně určený a podurčený náčrt). V některých případech (překótovaný náčrt) je o stavu geometrie náčrtu uživatel informován systémovým hlášením.

Entity mohou být:

• plně určené (modré) – náčrt je plně definován pomocí rozměrových kót a geometrických vazeb (obr. 30),
• podurčené (černé) – náčrt vyžaduje rozměrovou kótu nebo geometrickou vazbu (obr. 31),
• přeurčené – náčrt obsahuje nadbytečnou rozměrovou kótu nebo geometrický vztah (obr. 32).

Obr. 30 — Plně určený náčrt pomocí rozměrových a geometrických nástrojů (modré zabarvení)

Obr. 31 — Podurčenému náčrtu chybí rozměrové kóty (černé zabarvení)

Obr. 32 — Varování o vznikajícím překótovaného náčrtu

Ukončení náčrtu

Náčrt se dokončí potvrzením zelené šipky v pravé části záložky Náčrt (obr. 33), panel Konec, stisknutím pravého tlačítka myši v grafickém prostředí náčrtu a výběrem Dokončit náčrt v zobrazeném menu nebo stisknutím pravého tlačítka ve stromové struktuře a výběrem Dokončit náčrt v zobrazeném menu (obr. 34).

Obr. 33 — Příkaz k dokončení náčrtu v záložce Náčrt

Obr. 34 — Menu vyvolané ve stromové struktuře

Úprava náčrtu

Inventor je software založený na parametrizaci a asociativitě. O parametrizaci již bylo zmíněno v odstavci Stav geometrie náčrtu. Asociativita je funkce, díky níž je zaručena provázanost mezi modelem, sestavou a výkresem. Asociativní funkce nacházejí uplatnění zejména při dodatečných modifikacích náčrtů, vytvořených konstrukčních prvků nebo modelů.

Z tohoto důvodu je možné dodatečně upravovat náčrt. Otevřít vytvořený náčrt je možné přes stromovou strukturu, kliknutím pravého tlačítka myši na náčrt, který je předmětem úpravy a výběrem příkazu Upravit náčrt (obr. 35).

Obr. 35 — Upravit náčrt

Typy čar geometrie náčrtu

Při tvorbě geometrie náčrtu se nabízejí čtyři typy čar, díky kterým lze náčrt plně definovat. Změna typu čáry se provádí příkazy, nacházející se v pravé části záložky Náčrt (obr. 36), panel Formát.

Obr. 36 — Příkazy pro změnu typu čar

Nejčastěji používaným typem čáry je čára normální (obr. 37 a), která je zpracovávána konstrukčními prvky při tvorbě modelu. Jedná se o plnou čáru, kterou uživatel definuje rozměrovými nebo geometrickými nástroji.

Konstrukční typ čáry (obr. 37 b) se používá při vývoji náčrtu pro parametrické prvky. Je součástí náčrtu, ale nevyužívají ji konstrukční prvky při tvorbě modelu. Pomocí konstrukčních čar lze definovat vazby normální geometrie náčrtu.

Osa (obr. 37 c) je obměnou čáry konstrukční a používá se pro vizuální určení konstrukčních os, například u rotačních součástí.

Referenční typ čáry je přiřazován náčrtu promítnutému z hran součásti. Referenční geometrie je asociativní, takže se po změně hran součásti automaticky aktualizuje referenční geometrie. Asociativitu referenční geometrie ztrácí po změně čáry na jiný typ.

Obr. 37 — Typy čar geometrie náčrtu

a) normální, b) konstrukční, c) osa

Tvorba náčrtu

Náčrt se vytváří pomocí kreslicích příkazů a jejich vzájemné kombinace tak, že jejich rozměrové a geometrické vztahy určují tvar součásti. Kreslícím prvkem je přímka, kružnice, oblouk, obdélník, spline, elipsa, bod, mnohoúhelník a text. Ostré rohy a přechody lze upravit zaoblením nebo zkosením hrany. Příkazy pro tvorbu náčrtu jsou v záložce Náčrt,panelKreslení (obr. 38). Tento panel obsahuje navíc příkaz Promítnutí geometrie.

Obr. 38 — Panel Kreslení

Přímka

Přímka je jedním z nejpoužívanějších kreslících prvků.

Příklad:

1. Zadejte příkaz Přímka a načrtněte uvedený náčrt (obr. 39).

Obr. 3.39

2. Přidejte Horizontální a Vertikální vazbu (obr. 40).

Obr. 40

3. Přidejte náčrtu rozměrové a úhlové kóty (obr. 41).

Obr. 41

4. Přidejte Kolmou vazbu (obr. 42).

Obr. 42

5. Přejděte na záložku Náčrt, panel Kreslení a stiskněte příkaz Promítnutá geometrie.

Vyberte ve stromové struktuře Středový bod. Bod začleňte do rozpracovaného náčrtu. Pomocí Totožné vazby spojte levý dolní roh načrtnuté geometrie se Středovým bodem(obr. 43). Náčrt je plně určený — barva entit se změnila z černé na modrou.

Obr. 43

Kružnice

Kružnice může být kreslena dvěma způsoby:

• Kružnice střed — zadává se umístěním středového bodu kružnice a je definována poloměrem (průměrem), (obr. 44),

Obr. 44 — Plně definovaná kružnice se středem v počátku souřadného systému

• Kružnice tangenta – vepsaná kružnice určená třemi tečnými přímkami (obr. 45).

Obr. 45 — Podurčená vepsaná kružnice

Oblouk

Oblouk je část kružnice, určený poloměrem a počátečním a koncovým bodem oblouku, popř. délkou oblouku.

Oblouk může být kreslen třemi způsoby:

• Středový oblouk, kde jsou vstupními parametry střed, počáteční bod a koncový bod oblouku (obr. 46),

Obr. 46 — Příklad použití příkazu Středový oblouk

• Oblouk třemi body, kde se zadává počáteční bod, koncový bod a bod oblouku, který určuje velikost poloměru,

• Tečný oblouk je určen počátečním a koncovým bodem, kde počáteční bod oblouku je konečným bodem entity, ke které má být oblouk tečný.

Obdélník

Příkaz Obdélník se používá při tvorbě náčrtu pro urychlení práce. Jedná se o grafický útvar, skládající se ze čtyř přímek, které jsou k sobě vázány Kolmou vazbou.

Obdélník lze zadávat dvěma způsoby:

• Obdélník dvěma body — obdélník je určen dvěma, do úhlopříčky ležícími body. První bod určuje počátek obdélníku, druhý bod určuje šířku a výšku obdélníku (obr. 47). Spodní a horní hrana obdélníku je rovnoběžná s horizontální osou náčrtu a levá a pravá strana obdélníku je rovnoběžná s vertikální osou náčrtu.

Obr. 47 — Obdélník dvěma body

• Obdélník třemi body — první dva body určují šířku a směr obdélníku a jeho úhlové vychýlení od horizontální nebo vertikální osy náčrtu, třetí bod je výškovým parametrem obdélníku (obr. 48).

Obr. 48 — Obdélník třemi body

Spline

2D a 3D spline jsou křivky s konstantní změnou poloměru, které prochází řadou bodů interpolace. Body spline mohou být částečně nebo plně zakótovány.

Pro vizuální rozlišení jsou koncové body spline čtvercové a body interpolace spline podél křivky jsou ve tvaru kosočtverce (obr. 49).

Obr. 49 — Spline

Body spline se mohou zakótovat použitím vazeb s existující geometrií při kreslení křivky nebo pozdějším přidáním vazeb a kót.

K úpravě tvaru spline přesouváním vazebních bodů spline se může klepnutím na spline pravým tlačítkem:

• přidat body podél křivky spline,
• prozkoumat poloměr křivosti v bodech podél křivky,
• zobrazit vazby,
• změnit metodu interpolace,
• zavřít otevřené spline.

Elipsa

Elipsa je definována středem a hlavní a vedlejší osou. Prvním bodem náčrtu elipsy je při kreslení její střed. Druhým a třetím bodem jsou délky osy. Na pořadí druhého a třetího bodu nezáleží (obr. 50).

Obr. 50 — Elipsa definovaná třemi body

Bod

Body náčrtu slouží pro definování dalších entit a křivek, např. spline. Podstatou je usnadnit umístění načrtnuté geometrie.

V náčrtu se vyskytují dva druhy bodů:

• Bod, přidaný uživatelem pro snadnější definici dalších entit (obr. 51),

Obr. 51 — Bod

• Středový bod kružnNastavení rozteče a počtu řádků se provádí v záložce ice nebo oblouku, který je automaticky generovaný při kreslení kružnice nebo oblouku (obr. 52).

Obr. 52 — Středový bod kružnice

Rozdíl mezi nimi je ten, že bod, definovaný uživatelem, vypadá jako malý křížek. Bod se do náčrtu umisťuje klepnutím pravého tlačítka myši. Umisťovat jej lze mj. do poloviny, středu nebo průsečíku existující geometrie.

Zaoblit entity

Příkaz se používá pro vytvoření tečného zaoblení mezi entitami. Systém zobrazuje náhled na zaoblení. Zaoblení vznikne po potvrzení levým tlačítkem myši.

Vytvořit zaoblení lze dvěma způsoby:

• označením koncových částí sousedících entit (obr. 53),

Obr. 53 — Náhled na zaoblení mezi dvěma sousedícími entitami

• označením totožného bodu (průsečíku) dvou přímek, obr. 54.

Obr. 54 — Náhled na zaoblení dvou sjednocených přímek

Zkosit entity

Příkaz se používá pro vytvoření zkosení mezi entitami. Systém zobrazuje náhled na zkosení. Zkosení vznikne po potvrzení levým tlačítkem myši.

Vytvořit zkosení lze třemi způsoby:

• stejnou velikostí (obr. 55),

Obr. 55 — Zkosení definované stejnou délkou

• rozdílnou velikostí (obr. 56), první označená entita bude zkosena o zadanou vzdále/pnost 1, druhá označená entita o zadanou vzdálenost 2,

Obr. 56 — Zkosení definované rozdílnou délkou

• úhlem a velikostí (obr. 57), první označená entita bude zkosena o zadanou vzdálenost, druhá entita bude zkosena o zadaný úhel.

Obr. 57 — Zkosení definované délkou a úhlem

Polygon/Mnohoúhelník

Příkaz Polygon/Mnohoúhelník slouží pro vytváření rovnostranného mnohoúhelníku s počtem až 120 stran.

Počet stran se definuje tak, že se vybere příkaz Polygon a zadá se počet stran číselnou hodnotou. Na obr. 58 je uveden příklad mnohoúhelníku s počtem stran 10.

Obr. 58 — Polygon s deseti stranami

Text

Do návrhu modelu je možné zahrnovat firemní názvy, loga, výrobní čísla aj. V tomto případě lze do součásti začlenit text pomocí metody vyrážení, gravírování nebo rytí. Text se do náčrtu přidává pomocí příkazu Textové pole (obr. 59) nebo Textu zarovnaného ke geometrii (obr. 60). V okně Formát textu (obr. 61) lze nastavit orientaci textu, písmo, velikost, barvu a prodloužení. Po vytvoření lze Textové pole i Text zarovnaný ke geometrii upravit v případě, že je aktivním náčrt, ve kterém se text vytvořil.

Obr. 59 — Textové pole

Obr. 60 — Text zarovnaný ke geometrii

Obr. 61 — Formát textu

Textové pole obsahuje lineární text, který se zadává do dialogu Formát textu. Pole je možné v rámci náčrtu přesouvat nebo zavazbit, případně může být měněna jeho velikost. Pravý horní roh tohoto pole je referenčním bodem, pomocí něhož lze přesouvat či používat vazby k tomuto poli.

Text zarovnaný ke geometrii na rozdíl od Textu v textovém poli je zcela zavazben k vybrané geometrii. Tento text není omezen na lineární konfiguraci, vyhovuje však tvaru vybrané geometrie.

Promítnutí geometrie

Promítnutá geometrie má stálou pozici vzhledem k náčrtu, kde vznikla. Geometrie náčrtu se může okótovat nebo spojit vazbou s promítnutou geometrií. Promítnutá geometrie se může použít v profilech či trajektoriích nebo pro vytvoření součásti v sestavě. Promítnutá geometrie je asociativní a je aktualizována při změnách její nadřazené geometrie.

Podle potřeby se může upravit prvek, který promítnutou geometrii používá. Klepnutím pravého tlačítka a výběrem položky Přerušit spojení z nabídky se odstraní asociativní vztah s nadřazeným prvkem.

Promítnutou geometrii lze použít mj. v těchto případech:

• promítnutí výchozího středového bodu do náčrtové roviny a spojení náčrtu vazbou s počátkem souřadného systému,
• promítnutí obrysu do náčrtové roviny pro použití profilu,
• promítnutí náčrtu konstrukčního prvku do náčrtové roviny pro použití v profilu nebo trajektorii nového konstrukčního prvku.

Kóty náčrtu

Rozměry v prostředí náčrtu lze zadávat pomocí příkazu Rozměr (obr. 13) nebo příkazem pro Automatické kótovaní (obr. 14). Oba příkazy se nachází v záložce Náčrt, panel Omezit. Příkaz Rozměr slouží pro kótování uživatelem vybraných entit. Automatické kótování je intuitivní a okótuje všechny rozměry, které jsou potřebné pro definování náčrtu. Jejím atributem je i doplnění chybějících vazeb.

Obr. 13 — Příkaz Rozměr pro kótování vybraných entit

Obr. 14 — Příkaz Automatické kótování pro okótování všech rozměrů

Vazby náčrtu

Princip vytváření náčrtu je založen na geometrických vazbách. Tyto vazby zabezpečují vzájemný vztah entit v náčrtu při změnovém řízení. Geometrické vztahy jsou přidávány do náčrtu pomocí příkazů odpovídajícím vytvářené vazby. Příkazy pro tvorbu geometrických vztahů jsou v záložce Náčrt, panel Omezit (obr. 15).

Obr. 15 — Příkazy pro vytváření vztahů v náčrtu

Druhy vazeb

1. Totožná vazba zaručí spojení vybrané entity s definovaným bodem (obr. 16).

Obr. 16 — Příklad použití Totožné vazby

2. Kolineární vazba způsobí to, že dva nebo více segmentů čar nebo os elips budou ležet na stejné čáře (obr. 17).

Obr. 17 — Příklad použití Kolineární vazby

3. Soustředná vazba vytvoří soustředný vztah mezi obloukem, kružnicí nebo elipsou. Vazby lze aplikovat i na dva oblouky, kružnice nebo elipsy (obr. 18).

Obr. 18 — Příklad použití Soustředné vazby

4. Rovnoběžná vazba vytvoří vzájemnou rovnoběžnost mezi dvěma lineárními geometrickými útvary (obr. 19).

Obr. 19 — Příklad použití Rovnoběžné vazby

5. Kolmá vazba vytvoří kolmý vztah mezi lineárními entitami (obr. 20).

Obr. 20 — Příklad použití Kolmé vazby

6. Horizontální vazba vytvoří rovnoběžný vztah s vodorovnou osou mezi úsečkou, osami elips nebo dvojicí bodů (obr. 21).

Obr. 21 — Příklad použití Horizontální vazby

7. Vertikální vazba vytvoří rovnoběžný vztah s horizontální osou mezi úsečkou, osami elips nebo dvojicí bodů (obr. 22).

Obr. 22 — Příklad použití Vertikální vazby

8. Tečná vazba vytvoří tečný vztah mezi křivkami. Nejčastěji se tato vazba používá při tečném navazování oblouků k přímkám (obr. 23) nebo přechodech mezi oblouky.

Obr. 23 — Příklad použití Tečné vazby

9. Symetrická vazba vytvoří vazbu mezi vybranými entitami nebo křivkami a entitou, která tvoří osu symetričnosti (obr. 24). Prvním a druhým prvkem výběru jsou entity, které mají být vzájemně symetrické. Třetím prvkem výběru je osa.

Obr. 24 — Příklad použití Symetrické vazby

10. Stejná vazba vytvoří vztah, který zaručuje stejnou délku entity. Stejná vazba se využívá například při tvorbě náčrtu, obsahujícího velký počet kružnic o stejném poloměru (průměru) — obr. 25.

Obr. 25 — Příklad použití Stejné vazby

Odvozené vazby

Příkaz Odvození vazby (obr. 26) pomáhá uživateli vytvářet vazby současně s tvorbou náčrtu. U každé vznikající křivky se zobrazuje index označující druh vazby, která se odvíjí od již vzniklé načrtnuté geometrie. Na obr. 27 je znázorněna aktivovaná funkce Odvození vazby, kde se nabízí vytvořit rovnoběžnou vazbu ke kreslené přímce.

Obr. 26 — Příkaz Odvozená vazba v Kartě náčrt, panel Omezit

Obr. 27 — Kreslení přímky s možností přidat rovnoběžnou vazbu

Zobrazení vazeb

Vytvořené vazby mezi entitami lze v náčrtu zobrazit pomocí funkce Zobrazit vazby v kartě Náčrt (obr. 28), panel Omezit. Příkaz se aplikuje na grafický náčrt výběrem geometrie (obr. 29).

Obr. 28 — Příkaz Zobrazit vazby

Obr. 29 — Vazby načrtnuté geometrie

Tip: Klávesnice F8 zobrazí vazby, klávesnice F9 skryje vazby.

Geometrie náčrtu vzniká v grafickém prostředí 2D nebo 3D a pomocí modelovacích nástrojů se určuje finální podoba součásti. Grafické prostředí se skládá z náčrtu a nástrojů náčrtu, pomocí nichž lze kreslit čáry, spline, kružnice, oblouky, obdélníky aj.

Prvky určené pro kreslení lze upravovat pomocí vazeb, kopírovat obdélníkovým nebo kruhovým polem nebo zrcadlením. Entity se mohou přesouvat, kopírovat, otáčet, ořezávat, prodlužovat nebo rozdělovat.

V této kapitole se naučíte:

• zakládat náčrt,
• orientovat v souřadném systému,
• určovat roviny náčrtu,
• vytvářet entity náčrtu,
• parametrizovat náčrt,
• upravovat entity náčrtu,
• pracovat s vazbami,
• pracovat s asociativitou,
• využívat stromové struktury.

Otevření náčrtu

Prostředí náčrtu se spouští automaticky po založení nového projektu v prostředí tvorby součásti nebo plechového dílu (obr. 1). Aktivní náčrt se projeví tak, že jsou aktivní příkazy a nástroje v záložce Náčrt. Jestliže že je aktivní náčrt, tak se zobrazuje mřížka (pokud je aktivní — viz kap. Rastr) v grafickém prostředí zvolené roviny souřadného systému.

Obr. 1 — Aktivní záložka pro tvorbu náčrtu

Nový náčrt je pak možné založit pomocí příkazu Vytvořit 2D náčrt nebo Vytvořit 3D náčrt v levé části záložky Model (obr. 2). Po zadání tohoto příkazu je nutné určit novou referenční rovinu, ve které se bude nový náčrt vytvářet. Systém Inventor po zadání příkazu aktivuje záložku Náčrt, obsahující nástroje pro kreslení, příkazy vazeb, vzory, nástroje pro úpravy entit, formátování, rozvržení a vkládání objektů.

Tip: klávesová zkratka pro vytvoření 2D náčrtu — SHIFT + S.

Obr. 2 — Příkaz pro vytvoření nového náčrtu v prostředí 2D nebo 3D

Souřadný systém náčrtu

Prvky náčrtu lze umisťovat do hlavní roviny základního souřadného systému, na rovinné ploše tělesa a na pomocné, tzv. referenční rovině. Značka souřadného systému modelu se nachází v levém dolním rohu grafického okna.

Souřadný systém se může posunovat nebo otáčet do libovolného umístění v náčrtové rovině. Totožnost počátku souřadného systému s určitým bodem se provede přetáhnutím počátku do tohoto bodu.

Pro lepší orientaci v grafickém prostředí náčrtu je možné zapnout Indikátor souřadného systému (obr. 3) v záložce Nástroje, příkaz Možnosti aplikace. Indikátor souřadného systému se aktivuje zaškrtnutím příslušného pole (obr. 4).

Obr. 3 — Indikátor souřadného systému

Obr. 4 — Záložka Náčrt v panelu Možnosti aplikace

Volba náčrtové roviny

Pro vytváření náčrtu jsou v systému Inventor přednastaveny tři standardní roviny — XY, YZ a XZ (obr. 5). Roviny se nalézají ve stromové struktuře založeného souboru (obr. 6). Rovina XY, která je aktivní po založení nového souboru a je hlavní rovinou základního souřadného systému, určuje orientaci modelovaného dílu.

Obr. 5 — Roviny souřadného systému

Obr. 6 — Stromová struktura součásti

Rastr

Rastr je pravidelná síť, která usnadňuje kreslení a orientací v grafickém prostředí náčrtu. Rastr náčrtu je zarovnán s náčrtovou rovinou pro souřadný systém. Orientace rastru náčrtu se mění s posouváním nebo otáčením počátku souřadného systému. Systém umožňuje nastavovat rozteč a počet řádků rastru nebo rastr úplně vypnout.

Nastavení rozteče a počtu řádků se provádí v záložce Nástroje pod příkazem Nastavení dokumentu v kartě Náčrt (obr. 7).

Obr. 7 — Nastavení parametrů rastru

Zobrazení nebo skrytí rastru se provádí v Možnostech aplikace systému, v kartě Náčrt.

V určitých případech tvorby náčrtu je efektivní využit příkaz Přichytit k rastru, kdy je kurzor myši přichycen k dílčím bodům nebo průnikům čar pravidelné sítě (obr. 8).

Obr. 8 — Nastavení zobrazení/skrytí rastru

Režim vytváření náčrtu

Náčrt se provádí v režimu označovaném klik — klik. Režim je přizpůsoben tak, že se klepne v grafickém prostředí náčrtu levým tlačítkem myši na první bod a pustí se tlačítko myši. Poté následuje režim skicování (přímka, oblouk), kdy po ukončení entity na koncovém bodě zůstává příkaz stále aktivní. Koncový bod předchozí entity je počátečním bodem navazující entity. Pokud se vytváří přímka nebo oblouk v tomto režimu, vzniká řetězec entit. Příkaz se ukončí dvojitým poklepáním levého tlačítka myši, klávesou Esc nebo otevřením nabídky pravým tlačítkem myši a volbou příkazu Hotovo (obr. 9).

Obr. 9 — Ukončení řetězce entit

Manipulace s entitami

Prostředí náčrtu je přizpůsobeno pro jednoduchou změnu velikosti, přesunutí nebo kopírování načrtnutých entit v rámci možností, které omezují vazby a kóty náčrtu.

Změna velikosti načrtnuté entity probíhá stisknutím levého tlačítka myši na jednom z koncových bodů entity a tažením myši v požadovaném směru. Prodloužení přímky je uvedeno na obr. 10. Tažením myši se zmenšuje nebo zvětšuje její velikost. Totéž platí i v případě kružnice, kde se zvětšuje nebo zmenšuje její průměr (obr. 11).

Obr. 10 — Prodloužení přímky

Obr. 11 — Zvětšení průměru kružnice

Přesun entit se provádí jejich označením, stisknutím levého tlačítka myši na obrysu entity a tažením myši (obr. 12).

Obr. 12 — Přesunutí přímky kurzorem myši

Kopírování entit se provádím jejich označením pomocí klávesových zkratek CTRL + C (pro kopírování) a CTRL + V (pro vložení) nebo přes nabídku vyvolanou pravým tlačítkem myši. Klávesové schránky ukládají vybranou geometrii do schránky pro pozdější vložení kopie.

Pokročilejší metody kopírování a přesouvání geometrie náčrtu popisuje kapitola Nástroje pro úpravu geometrie náčrtu.

Nakreslete rozvinutý profil sponky Horní rovině.

Skicu dokončete příkazem Základní plech, který naleznete v nabídce Vložit v záložce Plechové díly.

Zobrazí se náhled budoucího modelu.

Nastavte parametry plechového dílu tak, aby tloušťka plechu byla 0,2 mm.

Nyní založte novou rovinu na horní ploše modelu plechu a nakreslete v levé části přímku a zakótujte ji dle obrázku.

Pomocí příkazu Ohyb ze skici, který naleznete v nabídce Vložit v záložce Plechové díly, vytvořte ohyb. Zadanými parametry jsou úhel ohybu 100° a poloměr zaoblení 0,2 mm. Dávejte pozor na směr ohybu, který je definován šipkou.

Postupně vytvořte další ohyby dle obrázků.







Model sponky je hotový.

Ohnutou součást lze pomocí příkazu Uvolnit, který naleznete ve stromové struktuře pod názvem Rozvinutý tvar, rozvinout.

V rozvinutém tvaru jsou čerchovanou čarou zvýrazněny hrany, které se budou ohýbat. Rozvinutý tvar je nezbytný pro výrobní výkres součásti.

V softwaru PhotoView vytvořte realistický pohled na vymodelovanou součást.

Díky tomuto šikovnému nástroji už nemusíte při práci se změnovým návrhem pouze odhadovat. Přečtěte si nyní, jak s funkcí zacházet:

1. V systému Solid Edge View and Markup pro zobrazení a označení otevřete součást nebo sestavu, kterou chcete upravit.

2. Vyberte součást, se kterou chcete pracovat.

3. Ikona funkce pro vyhledání výskytů se nachází na hlavním vodorovném panelu nástrojů. Po výběru součásti na ikonu jednoduše klepněte.

Správa propojení naleznete v menu nástroje Solid Edge – View and Markup

4. Chcete-li vyhledávání urychlit, můžete omezit prohledávanou cestu v místním počítači nebo na síti. Můžete také začlenit i dokumenty mimo systém Solid Edge.

5. Stisknutím tlačítka Další provedete rychlé hledání a získáte požadované výsledky.

6. Jestliže se součást objevuje i v jiné sestavě nebo ve starší verzi, vytvořte místo revize novou verzi. Zajistíte tak, že se změna nedotkne náhradních dílů.

Zobrazení a označení v Solid Edge umožňuje před provedením úprav
vyhledat místa výskytu součástí, podsestav a kreseb

Stroj nazvaný F-bike, se nyní nachází ve fázi vývoje prvotního konceptu. Bližší podrobnosti o tomto smělém záměru popisuje Aleš Kobylík v aktuálním vydání firemního newsletteru, který si můžete přečíst zde:

http://www.technodat.cz/export/newsletter/108.html

Prostředí softwaru ZWCAD

(Zdroj: Tisková zpráva)

ZWSOFT Announces ZWCAD+

Guangzhou, China, May 2, 2012 – ZWSOFT, a leading supplier of 2D and 3D CAD/CAM solutions to the AEC and MCAD industries, today officially announced that the next ZWCAD will be named ZWCAD+. This name change signifies breakthroughs, including excitingly new and enhanced features, and powerful APIs that will be integrated into ZWCAD+.

The plus in ZWCAD+

“The upcoming ZWCAD+ has so many ground-breaking improvements. It was born to give users a much faster, easier, and more stable design experience than most CAD software could possibly provide,” stated Kingdom Lin, the ZWCAD+ Overseas Business Director. “More accuracy and better compatibility take design experience to a whole new level. That’s why we’ve decided on the new name ZWCAD+. It conveys exactly the core value we want to deliver to CAD designers. ”

ZWCAD+ will offer increased performance, including greatly improved compatibility making cross-platform communication easier than ever. Industry leading memory optimization also insures non-stop work throughout the day. Another plus in this version is that it provides more add-on solutions. Code-level API compatibility enables the ported applications to run up to 8 times faster than before.

“Plus” means more to offer in future

In addition to the above mentioned benefits in ZWCAD+, more innovative features and functionalities which are beneficial to CAD users will be added in the future version of ZWCAD+.

“ZWCAD+ is not just a new name for the next ZWCAD. It means more possibilities for future product development,” said Kingdom Lin. “I strongly believe that this product will open a new and exciting chapter in the CAD user’s design experience.”

About ZWSOFT

ZWSOFT is a world renowned CAD/CAM solutions provider for the AEC and MCAD industries, with over 180,000 clients across 80 countries. ZWSOFT’s products, ZWCADTM and ZW3DTM have continuously satisfied the needs of 2D and 3D designers for over a decade. For further information, visit www.zwsoft.com.

(Zdroj: Tisková zpráva)

You Asked. We Answered. Introducing eDrawings for iPad.

You’re constantly on the go, and the process of making sure you and your customers can understand and see what’s happening with a project hasn’t always been easy–up until now. In an effort to give you what you need, when/where you need it, we’re happy to announce the availability of eDrawings for iPad, an application that lets you bring your 2D and 3D files to a customer’s site, or to a sales meeting, and share the design concepts quickly and easily.

eDrawings® for iPad allows you to view and review native eDrawings® files, DraftSight® files, SolidWorks® parts, assemblies and drawings files, making it easy for engineers and non-engineers to interpret and understand 2D and 3D design using multi-touch gestures.

You can download eDrawings® for iPad today from the Apple store , and you can learn more about the features and functionality on the SolidWorks website.

How will you use eDrawings® for iPad? What files are you most looking forward to sharing? We welcome your thoughts below!

SolidWorks Introduces eDrawing for iPad

Vizualizace v systému DeltaGen od RealTime Technology

(Zdroj: Tisková zpráva)

RTT and Siemens PLM Software take high-end visualization to the next level with RTT DeltaGen for Teamcenter

Apr 24, 2012

The integration of DeltaGen high-end visualization software, with Teamcenter, the world’s most widely used product lifecycle management system, creates a single source of knowledge for product lifecycle data and virtual reality (VR) content. This results in the first enterprise-ready high-end visualization product which will seamlessly align

engineering and virtual reality. DeltaGen for Teamcenter syncs product development data with the high-end visual experience, enhancing process automation. Data is secure, reliable, and globally available during revisions, which significantly reduces the risk of working with outdated information and incurring increased development costs. The end user on design; engineering; marketing and sales teams, have realtime access to high-quality visualization components.